Here, and not here.

2. června 2012 v 11:52 | KayaSc. |  Moje kecy


Poslední mám bloky stále. Nedokážu.
Děje se tolik, a vlastně nic.
Všechno prospím s otevřenýma očima.
Celej život.
Cejtím se furt tak nějak stejně.
Samota. Bezmoc. Bezvýchodnost. Slabost. Přetvářka. Smutek. ... and little hope.
Protože, kdyby aspoň malá část mě, ještě nevěřila,
tak už bych nemohla napsat žádnej článek. Nebyla bych.
Jak dlouho se člověk může snažit,
padat stále na hubu,
aniž by to vzdal?
...
to se asi jednou dozvím.



Lidi jsou šílený. Protože svět je šílenej.




 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 B. B. | Web | 2. června 2012 v 19:09 | Reagovat

jo, tak.
nežiju, ale můžu si za to sama.
nechápu, co lidi celý dny dělaj, jakto že dokážou něco plně vnímat a užívat si to.
"nejlíp" mi je, když můžu ležet v posteli a nejlíp koukat na seriály, prostě žít život někoho jinýho, protože nejsem schopná/ochotná žít ten svůj.
bloky..jo. myslím pořád stejně, nedokážu vymyslet nic novýho, soustředit se, už nepíšu, nekreslím, netvořím, nemám zájem, už ani nečtu.
taky se ti zdá, že jseš úplně mimo? že svět je prostě divnej a lidi se chovaj nepochopitelně? že bys chtěla být jako oni, tak moc, ale nedokážeš jako oni nic správně prožívat? jako kdybys byla jinej živočišnej druh a jen se snažila dělat, jakože jsi člověk.

2 FatLady FatLady | Web | 2. června 2012 v 19:36 | Reagovat

Ach jo kočko, je mi tě líto! Fakt moc! Chjo!
Nejhorší na tom je to, i přesto, že mám přítele kterýho miluju a bandu super lidí, na který se můžu v nejhorším spolehnout, tak je mi kolikrát stejně, Cítím prázdnotu a osamělost stejně jako ty a věřím tomu, že máš kolem sebe taky lidi, na který se můžeš obrátit, jenom nevíš na koho. :-( z toho se dostaneš, slibuju, fakt že jo! Kdybych mohla, pomohla bych ti osobně, ale to bohužel asi nejde... :-(

3 S. S. | Web | 3. června 2012 v 17:57 | Reagovat

mrzí mě to..
chtěla bych ti dodat naději a sílu..
jenže sama jí mám neskutečně málo
a přesto víc než kdy dřív
..

jdi do přírody
sleduj západ slunce, dívej se na hvězdy, nech se fascinovat větrem, deštěm, lidma, co uměj žít
já se to učím.. jde to pomalu, ale jde to
nejsem na to sama a věřím, že ty taky ne
kolem nás je přece spousta lidí

bojuj

jednou se těmhle stavům spolu zasmějem!

4 effy effy | Web | 10. června 2012 v 10:32 | Reagovat

Ach jo.. :( Chápu tě zlato...a tak strašně ráda bych ti pomohla, kdybych jen věděla jak...
Kdyby to tak šlo, nejradši bych přes monitor vylezla u tebe, objala tě a pak s tebou podnikla něco skvělýho, co by nám na chvilku pomohlo nemyslet na to všechno...jenže...
Jak to vůbec vypadá s tím tvým objevem?

Drž se!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama