Insecure thoughts.always here.never gonna leave.

18. března 2012 v 23:01 | KayaSc. |  Moje kecy
356. “I act differently around different people and I don’t know who the real me is.” – Anonymous

355. “Sometimes I like to walk in the opposite direction cars are driving, looking for the right one to jump in front of.” – Anonymous

329. “I’m sorry mom, for not being the perfect daughter you’ve always wanted.” – fexoxo

318. “I hate knowing I’ll never find someone because I’m too screwed up for anyone to love.” – y0urs-trrulyy

310. “I hate feeling like I’m never good enough.” – Anonymous


Už jsem vážně trapná.
Já vim.

Zajímalo by mě.
Jak dlouho?
Jak dlouho se člověk může přetvářet.
Jak dlouho, než to někdo uvidí.
Nikdo to neuvidí,
nikdo se až tak moc nezajímá.
Ztracená,
ve světě,
v myšlenkách,
v sobě
se nevyzná.
Malá ztracená holka,
vyrostla,
přijde si
menší
než kdy byla
.

Díváte se na staré fotky.
5, 8 let. Malá šťastná holka.
Šťastná rodina.
Dobré vztahy, žádné pochybnosti.
Upřímné úsměvy, bez starostné.
Kde se to tak pokazilo?
Poslední dobrý časy, co si pamatuju, byli ......
....
...
.
Jo, .. to asi bude ten problém.
Jako by už ani nebyli.
Zachycené na fotkách. Poslední připomínka.

Promiň mami, že nejsem tak dobrá dcera, jako bych měla být.
Že nejsem tak dobrá, jako můj bratr.
Že máme tak hroznej vztah, plnej mlčení.
ale nemůžu vydržet pohled tvého zklamání.

Jak si mohla tak jednoduše tátu vyškrtnout ze svého života.
Tys ho musela asi hodně nesnášet.
S tátou,. s tím jsem měla dobrý vztahy.
Ale to nevydrží, když se vídáte 1x za měsíc, né-li déle.
Vyškrtla si ho i z mého života. Děkuju pěkně.

Omílám kecy dokola.
Dobrou noc.
Poslední věc, co mi zbyla. Když štěstí, radost ze života, naprostá upřímnost zmizeli.
V jídle si tyto věci nenahradím. Zajídat pocity, je nesmyslé jako zalévat kytky v dešti.
Zdravý životní styl, hubnutí.
Naděje, ... umírá poslední.
Kdo umírá pak?
mé JÁ to je pakt.
s ďáblem.
JÁ,
které jsem nikdy nenašla.
Všichni bychom si oddechli.

Zadní vrátky vždy otevřená.
Bojovat do poslední chvíle.
Po konečném rozhodnutí, neni nic.
Cesta zpět -neni.
Moc nenávratné rozhodnutí.

Radši bojujme se světem dál.
Se světem,
se sebou,
s rodiči,
s přáteli,
s příteli,
s váhou,
s jídlem,


Lepší, než nic.
Nic, na nás vždy bude čekat.
Ať už mu půjdeme naproti,
nebo si pro nás dojde samo.

"dobrá nálada"
vydržela asi tak dlouho,
než ze mě vyprchala poslední
kapka rumu.








 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Matylda Matylda | Web | 19. března 2012 v 7:06 | Reagovat

co myslíš,že uvidí? že přemýšlíš jinak než ostatní? tvoje depky? Ono to má svoje výhody.. nejvíc si totiž budeš rozumět se stejně "postiženými" a věř, že k sobě budeš vždy přitahovat zajimavé osobnosti (než je ten nudnej průměr)

K mamce - kvůli čemu se vaši rozešli? Jestli to nemohli spolu vydržet, tak je to možná lepší,ne? Představ si, kdyby spolu zůstali, tak by se třeba hrozně  hádali a atmosféra doma by byla ještě horší než teď..

O paktu s ďáblem rozhodně nemluv.. byla by tě škoda!!!

Přeji ti krásný, slunečný týden! :)

2 FatLady FatLady | 19. března 2012 v 8:02 | Reagovat

ach jo. To je mi všechno strašně líto! holka, drž se! Musíš vydržet! Musíš být silná, musíš se s tím vším poprat, vydržet do maturity a pak už to bude lepší, věř mi! Držím palce

3 confused confused | Web | 19. března 2012 v 17:09 | Reagovat

356. je to smutné, ale je to tak.
355. to ne, prosím. ale taky to dělám. Jdu po obrubníku a říkám si jaké by to bylo, co je asi po tom všem, jak by se chovali lidi tady... strašný myšlenky.
329. přesný.
318. taky se tak často cítím. ale není to pravda, určitě ne u tebe, jsi výjimečná osoba, prostě nemůžeš patřit každému, někdo speciální se jednou najde  ;)
310. perfekcionismus a nejistota sama sebou, zabijáci dnešní doby :/

Kayo, je mi to tak líto, že máš takovéhle pocity! :( Vím, že řeči typu "bude to lepší, čas to zlepší, změní se to" nepomůžou. Sama to znám. Vidět ty šťastné bestarostné lidi na fotkách a pak se probudit do kruté reality. Co víc si přát, že?
Nebude blbý, když se zeptám, co se stalo mezi tvými rodiči? Vypadá to, že já oddálila (možná, možná zastavila?) jejich rozchod svým fiaskem s alkoholem... ironie osudu.
"jak zalévat kytky v dešti" miluju jak dokážeš věci vyjádřit. krásně a smutně zároveň, když čtu tvoje články, cítím jako bych tě zase trochu blíže poznávala, jako by na mne ty články mluvily. :)
Prosím, bojuj. Ty máš svoje "nic" ještě hodně daleko. Čeká na tebe tolik úžasných věcí a lidí. Věř mi, i jenom tady na blogu jsi inspirací spousty lidí. Například mě (ach, to zní tak egoisticky :D).
Ano, bojuj dál. Bojujme. Společně. Dokážeme to všechno.
Budu tady pro tebe ;*

4 Effy Effy | Web | 19. března 2012 v 18:27 | Reagovat

Ach Kay:((
Ty fotky a tak... to všechno znám. Naši se taky rozvedli. Bylo mi 13. Změnilo mě to víc než si přiznávám.. Nejenom tohle, spousta jiných věcí. Byla jsem troska. Viděla jsem před sebou svůj "osud", věděla jsem že dopadnu zatraceně špatně.
Jenže. Osud je pro ty, co to vzdali.
A my to nevzdáme! Je to možná trapný klišé, ale život je opravdu boj a my budeme bojovat až do konce. Máme na to a zvládneme to!
Už před sebou nevidím ten tragický konec, ne. Najednou vidím, kolik věcí jsme schopné dokázat. Odmítám to vzdát.
Má to cenu, víš co všechno ještě můžeme zažít? Koho můžeme potkat, třeba někomu i změnit život. A když nic jinýho, můžeme jim prostě ukázat, že se nevzdáme a že to dokážeme!
Myslím, že tvoje máma tě stejně má ráda, takovou jaká jsi. Snad jí dojde, že by ti to taky měla ukázat.
A tady na blogu, vidím že nejsem jediná kdo si tě hrozně oblíbil a to právě proto, jaká jsi.
Tak se nevzdávej prosím, zvládneme to spolu!! :*

5 B. B. | Web | 19. března 2012 v 20:15 | Reagovat

ani mi tak nevadí chodit venku ve dne, ale někdemezi lidma, co si mě nevšímají. mám ráda i dav lidí, ale takovej tentřeba v praze na václaváku. spousta lidí, růzý lidi, choděj kolem a nevšímaj si tě. dneska mě pozdravil nějakej neznámej kluk, málem jsem mu vrazila, nakonec jsem ho jen ignorovala. sociální fobie se tomu říká, koukni se na to na wikipedii.
stou školou, nemám pocit, že bych se ani za rok rozhodla, co jako budu dělat. fakt nevim a je mi to celkem jedno.
taky mám štěstí spíš na kluky co se chtěj vázat. je to ironie, většina holek si právě na ty typy "najednunoc-nezávazně" stěžuje.víšco..prostě všichni chceme to co nemáme a když to dostanem tak nás to omrzí a chcem zas něco co nemáme.
chci se jít opít, hej.
im to screwed for anyone to love.
never good enough.
nic.
...nic...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama