Červenec 2011

asdfgh

31. července 2011 v 17:37 | KayaSc. |  Moje kecy
Trochu se mi ulevilo, když jsem to tu konečně vypsala.
A jsem dokonce střízlivá.
Jupí jej.
Už se nad tím vším nechci zamýšlet, protože se pak cejtím dost na ho*vno.
Je to sobecký. Ale lehčí.

Jiný téma.
Nějak jsem zlenivěla. Možná to je trochu počasím.
Trochu tím, že mi je blbě.
A taky tím, že se mi prostě nechce cvičit.
Dneska jsem se k tomu ještě nepřinutila, ale až to dopíšu, tak pudu.
Asi.
;D
Jídlo moc nerozebírám. Jim když mám hlad. Ale nejim žádný čokolády a tak. :-!
Teď jsem těch pár dnů skoro nejedla. Ale už zas najíždim na ten svůj normal.
Váha? Není větší než ta na začátku, ale je větší než byla minule.
63kg.
Jde to no.
Ale musim se teď do toho fakt pustit. Už mám jenom měsíc ?! (:_O)


Nadpis

30. července 2011 v 19:13 | KayaSc. |  Moje kecy
Taky vám nejdou přidávat komentáře?
Mě teda nejdou, a štve mě to!
Nemůžu vám k ničemu nic napsat, už 2 dny :( ! A že bych chtěla.

Jsem zpátky. Jak ste si mohli všimnout.
Už od čtvrtka, ale nějak jsem neměla sílu něco psát.
Nedokážu zformulovat teď nějak to co si myslím, jak se cítím.
A že to neni žádná sláva.
Během toho týdne mi hlavou proběhlo tolik myšlenek, že by to zaplnilo kapacitu celýho blog.cz
Poslední dny teď jen piju a piju. A snažim se na nic nemyslet.

V Bulharsku žádnej alkohol free nebyl, protože jsem dostala náramek s tim, že mi neni 18, takže můj zachránče, pápá.
Alkoholu se mi přesto trochu dostalo, ale ne v takové míře jako jsem doufala.
Počasí tam bylo krásné, ale teď zpět do zapršánkova. :/


Žádnej super zážitek z Bulharska nenesu. Jen několik ztrápených myšlenek. Hádek babi, děda, brácha.
Kvůli tomu, že si někdy zapálí trávu.
Neskutečný.
Neskutečně zbytečný.
Kdo si někdy nezapálí?
Celá tahle dnešní společnost, tahle světová blbost, který nerozumim, člověka skoro nutí si zapálit. Jinak by se zbláznil.
Člověk by si řekl, že se poučí z chyb minulých. Ale ne, radši je ještě zopakujem a uvidíme jestli to dopadne zase tak blbě.
Je toho tolik k čemu bych se vyjádřila.
Norsko. Breivik. Amy Winehouse. Blbost národa. Řecko. Krize. Politici. Prezident. Zdravý rozum?. Hladomor. Nemoci. Chudoba. Války.-(nechápu, že v dnešní době, ještě někde něco takovýho existuje). A tak dále.
Ale už na to nemám sílu.
Jsem skoro znechucená, lidma, a tím vším. Ta falešnost, ppřetvářka, krutost, který je schopna každá lidská bytost, však jen některý ji nechaj vyjít najevo. Někteří ji pohřbí a ani neví, že jsou toho schopný.
Slyšeli jste o výzkumu Standforská věznice? Jak se studenti převlíknou za vězně a za hlídače? A jaký zvěrstva se dopustí? I zcela řádný občan? (je podle toho i film Das Experiment - neviděla jsem ho. Ale je podle skutečnosti)
Nemám sílu na to myslet. Už jsem se o tom napřemejšlela dost.
Připadám si bezmocná.
A četla jsem ještě o moho horších věcech, výzkumech a pokusech. Který se vážně staly. Žádná fikce, žádnej fake.
Kdyby to někoho zajímalo, tak se o tom někdy jindy i rozepíšu. Teď to, ale po mě nemůžete chtít.

Cítím se? Mám se?
ugealhfuiadhfkasfhfldjcld ???é*pšríá dé**%9X 0%9/%****** .
Nevím jak jinak to vyjádřit.


Už se zase loučím.

20. července 2011 v 19:05 | KayaSc. |  Moje kecy
Snad se mnou nespadne letadlo.
Ikdyž to by všechno usnadnilo, no ne?
Píšu už teď, protože zachvíli jedeme s bráchou k babi přespat. Je to blíž k letišti.
Štve mě, že zas odsud musim pryč.
Ale taky se tam těšim.
Trochu se to ve mě pere.

A Hubnout? BUDU! Dneska jsem si jela kupovat plavky (Já vim, trochu na poslední chvíli)
a nemohla jsem se na sebe koukat v zrcadle. Bylo to fakt nechutný. Lituju lidi, co mě někdy uvidí v plavkách.
I am really sorry.
Nechci být tlustá.
A že mám málo času? Nevadí, o to víc se budu snažit.
V Bulharsku se budu krotit.
A máme all inclusive, takže alkohol free. Díky tomu zvládnu tolik nejíst.
:)

A váha? tomu byste nevěřili.
Já tomu ještě nevěřim.
Prej, 62,5kg.
Podle toho bych měla zhubnout. Ale rozhodně ne viditelně. Spíš neviditelně. ://
Ale budu se snažit zhubnout pořádně. Viditelně.
Jdu do toho.
Hodně mi pomohlo si přečíst pár vašich článků, komentářů. Nakoplo mě to zas.
Myslela jsem, že je to ztracený. Možná je, možná neni. Never know.
Uvidim.

Tumblr_lhn3aiijgk1qfihcj_large

Mějte se tu famfárově.
Nebo aspoň nejlíp jak to dovolí počasí a okolí.
:)
Po týdnu jsem zpět, a delší chvilku tu pobudu.
Ale už teď, se mi nechce odtud odejít.
Jste pro mě motivace.

Užívejte dál prázdnin
****

Hanna&Allison

19. července 2011 v 22:52 | KayaSc. |  Fun
Dneska jsem byla s kamarádkou v kině na filmu Hanna.
Hodně lidí říkalo, že je to dobrej film.
A měli pravdu.
Bylo to originální a mě se to moc líbilo.
Napínavý jako kšandy, úplně jsem na tom visela. Naprosto mě to vtáhlo do děje.
A super soundtrack. Hodil se k tomu. Zachvíli si ho někde stáhnu, jestli to najdu.
Jen škoda Erika.

Hlavní foto k filmu

Včera jsem také shlédla na doporučení faii, Welcome to the Rileys s úžasnou Kristen Stewart.

Poster k filmu Welcome to the Rileys
Oba filmy mohu doporučit. Jsou trochu jiný, svý. Moc se mi líbí. V poslední době jsem neviděla lepší filmy.

Polsko

19. července 2011 v 11:58 | KayaSc. |  Moje kecy
Tak jsem zpět.
Přijeli jsme už včera večer, ale nějak jsem neměla sílu něco psát.
Nevím stále jak začít. Dělo se toho tolik. Aspoň teda v mé hlavě.

Jaký to bylo vydržet s nima v autě?! Zpočátku jsem to nějak vzládala. Pak jak jsem byla z nevyspání unavená (vstávali jsem každý den tak v 7 :/) tak se mi dařilo je nevnímat. Ale pak už se to jen zhoršovalo a já počítala dny kdy se vrátíme.
Nakonec jsme se ještě vrátili asi o 2 dny dřív.
Díkybohu!
Hrozně mi to tady chybělo. Ani jsem nevěděla jak na tom začínám být "závislá". Několikrát jsem si v Polsku i pobrečela.

A hubnutí? Cejtím se fakt na nic. Jsem ztracenej případ. Je mi z toho blbě.
Chtěla jsem zhubnout. Jenže tam jsem jedla, skoro jako dřív.
Musela jsem.
Ani si nestoupnu na váhu.
Radši.
Nevim.
Nevim co mám dělat. Mám zase zaačít od začátku? Přijde mi to zbytečný.
Jenže už jen ta myšlenka nechat to bejt a zůstat si tlustá mi přijde hrozně skličující.
Přijde mi už pozdě. Chtěla jsem zhubnout o prázdninách. A teď mi přijde, že už se to nedá stihnout.
Že jsem pozadu.
A ta nevědomost co teď dál? Mě fakt ubíjí.

Ale jsem ráda, že jsem zpět. ASpoň nachvíli. Ve čtvrtek ráno, ve 3 letíme do toho Bulharska. Bez mámy! :)) Jedna dobrá zpráva.
Doufala jsem, že až tam poletíme, budu aspoň trochu váhově lehčí.
Zase jsem zklamala.
:/

Papá

6. července 2011 v 21:41 | KayaSc. |  Moje kecy
Tak už jsem se uklidnila. Kolo je prostě fuč. S tím nic nenadělám.
Jediný s čim něco můžu nadělat je moje váha.
Musím se zvážit než odjedu do toho Polska.
Tam to s jídlem asi bude na ostří nože. Budu muset jíst co mi daj.
Nebo aspoň z většiny.
Váhu vám sem napíšu, až seberu svou odvahu a šlápnu na tu váhu. (někdy během dneška)
*EDIT: Takže váha? 62,8 kg. Z původních 65 kg. :)) (nechci to vidět až přijedu z Polska ;/)

Takže směr Poland. Mějte se tu všichni krásně. Snažte se vytěžit co nejvíce z prázdnin.
A přeju vám, ať se vaše očekávání splní. Jen v tom dobrém smyslu, samozřejmě.
Mám vás ráda. Bude se mi po tom tady stýskat. A až za 14 dní jsem zpět. ;(
****

Kurva!!

5. července 2011 v 19:45 | KayaSc. |  Moje kecy
Ty vole LIDI ?!?!
Fakt jsem naštvaná.
Nechápu zloděje. A ještě víc nechápu lidi z našeho baráku, protože to nasvědčuje tomu, že to nejspíš musel vzít někdo z nich, nebo alespoň jejich návštěva.
Jenže oni nic nevědí.
!!!!!

Ukradli mi koli. Který jsem měla nový necelej rok. Přes 15 000,- . Bylo na půdě! úplně nahoře. Dopoledne jezdim na kole, a odpoledne je ukradlý.
A pochybuju, že v blízký době budu mít nový. Zase. :/ To předtim mi někde brácha ztratil.

!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! :///

A ještě jedna lepší zpráva k tomu všemu. Do Polska brácha nechce, takže jen já, máma, její přítel.
Ještě lepší! ;(

Nejradši bych si zapálila. Ale já NEKOUŘÍM!


Jak si vedu

3. července 2011 v 19:37 | KayaSc. |  Moje kecy
Tak abyste věděli, jak na tom jsem.
Nejím sladký, vůbec. Jím míň a jím (snad) trochu zdravěji.
Cvičím. Každý den skoro 2 hoďky. Teď když jsem nemocná, tak jen hoďku, a to jsem ráda, že jsem ráda.
Vlastně se to celkem vede :). Není to žádný zázrak, ale na začátek snad dobrý.
Párkrát jsem uklouzla, ale vycvičila jsem to snad.

A jednou jsem uklouzla tak, že jsem si vzala kitkat (:-!) a pak ještě z bonboniéry asi 3-5 čoko. bonbónů.
S tou bonboniérou to byl úplně...., jak to říct. Najednou jsem je prostě všechny snědla, asi v 10 vtěřinách, tak ani nevim kolik jich bylo.
Fuj!
Nemohla jsem to vydržet. Mít to v sobě. Cítit, že by to předešlé snažení přišlo v niveč.
Ano, vyzracela jsem to.
Fuj! Fuj! Fuj!
Už to neudělám. A hlavně to neudělám, protože k tomu už nebudu mít důvod!

Jinak příští týden ve středu, pojedem já, brácha, mamka, a její přítel do Polska. Nevim co je to za nápad, mě by to v životě nenapadlo. Ale když se mě zeptali, tak proč ne, že jo? Uvidíme. Akorát mě štve, že budu tak dlouho s mámou a tim jejim. To bude hrůza, poslouchat je. Koukat se na ně, jak jsou spolu. Jak jí chytá za ruku, nedej bůh jí vlepí pusu. :-!
Ale bude tam brácha. A bude to něco novýho, v životě jsem tam nebyla.

A jedna superožóstní zpráva nakonec. Někdy v červenci, kolem 20. myslim, pojedu s prarodiči a bráchou do Bulharska k mořii! :)) Tam se těším moc, bez rodičů. Super, super, super. Dozvěděla jsem se to teprve dneska a jsem radostí bez sebe! :)